Jak jsem plesnivěl za bolševika (a zadarmo-bez poplatků)

19. února 2009 v 11:23 | Deda_Bjeda |  Mé zdraví-můj sport

Dovolím si vám předložit dva příklady porovnání tehdejších léčebných postupů socialistického zdravotnictví a pokročilého zdravotnictví současné doby.




Beznaděj č. 1

Kdysi dávno v 60. letech minulého století jsem zjistil postižení svých dolních končetin meziprstovou plísní nohou. Tehdy jsem sportoval a pravděpodobně jsem plíseň chytil v hromadných sprchách některého ze sportovních stadiónů.

Výsledkem mnoha opakovaných návštěv lékaře bylo, že mi naordinovali různé druhy mastiček, vodiček a "serepetiček", později i sprejů, které problém pouze dokázaly zmírnit. Tehdejšími léky a preparáty snad nebylo možné tuto kožní chorobu vyléčit...!?

Trápil jsem se s tím 25 let, a to až do 90 let, potažmo do "porevoluční" doby. S přibývajícím věkem a průběžně během dlouhého období jsem se pomalu smiřoval s tím, že se tohoto svého zdravotního problému do smrti už nezbavím!

Nutno zdůraznit, že veškeré léčebné postupy tehdejších lékařů se zaměřovaly výhradně na vnější aplikaci (na kůži) různých přípravků tak, jak již zmiňuji. Náklady léčby se pohybovaly tehdy v řádu desítek Kčs.

V roce 1993 jsem objevil reklamu na speciální léčbu tohoto druhu kožního postižení medikamenty aplikovanými vnitřně. Prostě medikamentózní léčbou.

A skutečně po aplikaci švýcarského léku užívaného po dobu cca 4 měsíců nemoc zcela zmizela a odešla. Bez jakýchkoliv zanechaných stop. Náklady na léčbu činily cca 3000 Kč.
Neuvěřitelné, naráz to šlo!

  1. Beznaděj č. 2

Můj bratr měl v roce 1968 autonehodu. Kromě nabouraného auta se v podstatě nic vážného nikomu nestalo. U bratra se však po čase objevila vážná nemoc epilepsie.

Je známo, že tehdejší ani současná lékařská věda si s touto nemocí zatím nedokázala poradit tak, aby ji dokázala zcela vyléčit.

Stále zvyšující se počet těžkých záchvatů, prakticky vždy s typicky krátkým bezvědomím, ničily bratrovi po desetiletí doslova jeho život. U této nemoci je zničující, že záchvaty přicházejí nečekaně a dotyčný při nich padá na zem strnule křečovitě, avšak jak podťatý.

Takže postižený trpí nejen vlastní nemocí, ale z každého záchvatu si většinou přináší úrazy všeho druhu. Samozřejmě nejvíce trpí hlava - pokud vás záchvat křečovitě vyšponuje, a vy padáte - pokud vás někdo nezachytí, napřímený tvrdě k zemi! Na hlavě i ostatních částech těla má bratr dodnes mnoho jizev z prodělaných úrazů.

Lékaři nasazovali další a další medikamenty, které však nezabíraly a efekt byl prakticky nulový. Ba naopak některé léky přinášely druhotné komplikace. Šlo to až tak daleko, že musel polykat doslova 2x denně dvě hrsti léků. Po delší době jsme u něj začali registrovat příznaky mentální degenerace.
Pomalu se naše rodina připravovala že bratrova nemoc skončí pro něj s fatálními důsledky, anebo smrtí..! Snažili jsem se mu pomoci jak to jen šlo. Hledali jsme proto i netradiční způsoby léčby.

Navštívili jsme s ním známého regionálního léčitele-iridiologa, který mu na krátký čas dokonce "bylinnou" léčbou pomohl dost podstatně snížit frekvenci záchvatů! Museli jsme bratra přesvědčit aby přestal užívat ty hromady "škodlivých" léků, aby mohla být aplikována "bylinná" léčba.

Fungovalo to asi 2 roky. Poté si organismus jakoby navyknul na nový způsob léčby a frekvence záchvatů se znovu začala opakovat. Takže znovu návrat k "degenerativním" lékům bez kladných výsledků léčby. Náklady léčby se pohybovaly tehdy v řádu několika stovek Kčs/měsíc.

Po roce 1989 se na trhu objevily moderní zahraniční léky. A situace se opakovala jako v mém případě.

Skutečně, po aplikaci švýcarského pravidelně každodenně užívaného léku a několika málo dalších se, bratr záchvatů zcela zbavil, a nemoc sice prý nezmizela, ale jako by odešla.

V současné době bratr žije s jistými omezeními takřka už jako zdravý člověk. Sice ve speciálním režimu (nemůže si vše dovolit), ale bez záchvatů. A může dokonce i pracovat s redukovaným režimem pracovní doby. Náklady na léčbu činí cca několik tisíc Kč/měsíc.
Neuvěřitelné, naráz to šlo!
Závěr

Zavedení tržního hospodářství sebou přineslo průnik, dříve pro normální lidi nedostupných zahraničních léků na náš trh, potažmo do našeho zdravotnictví. Je všeobecně známo, že špičkové léky byly tehdy dostupné jen pro vybraný okruh komunistických papalášů...!

I nadále si VY někteří - socany zblblí jedinci myslíte, že zavedení poplatků do našeho zdravotnictví je zbytečné a nepotřebné? Že zvyšující se finanční nároky na léčbu zejména vybraného druhu závažnějších onemocnění neexistují?!

Uvědomujete si co je objektivita? Dovedete si sami sobě položit otázku proč zrovna vám imponují typy tlachajících "brouků pytlíků" a "sexy mozků"? Chcete být jako oni?

Pokud ano, pak nejste schopni sebereflexe a objektivity a nemáte právo nejen hodnotit ale už vůbec ne kritizovat zavedená opatření s regulačními poplatky!


( mikulik.blog.idnes.cz )
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama